Z hřiště do digitálu: Jak Ondřej Vaněk pomáhá sportovcům restartovat život po kariéře

Získal 2 tituly mistra ligy, Pohár FAČR, hrál za reprezentaci a prožil kariéru, o které sní tisíce kluků. A pak to celé – doslova – bolelo. Fyzicky i psychicky. Ondřej Vaněk prošel sportovním výsluním i temnými stráněmi, kde už nešlo jen o fotbal, ale o přežití.

Dnes se nechce dívat zpět. Chce pomáhat těm, kteří se ocitnou tam, kde byl on. A chce to udělat moderně, přesně tak, jak to umíme u nás. Projekt Sportovec 2.0 zatím nemá vizuál, aplikaci ani portál. Má ale silnou myšlenku: že kariéra sportovce koncem nekončí. A právě tenhle digitální restart společně navrhujeme. V rámci pilotní verze se projekt zaměří zatím jen na fotbal a několik klubů, ale plány jsou obrovské.

Ondřej Vaněk

Bývalý profesionální fotbalista · Sportovec 2.0

• Narozen: 5. 7. 1990, Brno
• Reprezentace: 8 startů (2013–2015), A-tým ČR
• Kluby: Slavia Praha, Jablonec, Kayserispor, Viktoria Plzeň, FK Ufa, Zbrojovka Brno, SK Dolní Chabry
• Trofeje: 2× mistr ligy (2014/15, 2015/16 – Plzeň), Pohár FAČR 2012/13 (Jablonec), Superpohár 2013 (Jablonec) a 2015 (Plzeň)

Dnes se věnuje projektu Sportovec 2.0, který pomáhá sportovcům zvládnout přechod po kariéře.

Věří, že příběh sportovce nekončí posledním hvizdem – naopak začíná.

Rozhovor

Kdy jste naposledy měl pocit, že všechno běží podle plánu?

Tenhle rok. Letos se mi věci začaly dávat dohromady.

Co podle vás sportovcům nejvíc chybí ve chvíli, kdy kariéra končí? Je to režim, smysl, uznání?

Kluby nám během kariéry dávají kompletní servis – o všechno je postaráno. Ale život není jenom o fotbale. Chybí věci, které má běžný člověk od 18 let. Jak fungují úřady, co kde platit, základní finanční přehled. Kvůli vrcholovému sportu na to není čas. Ta bublina, ve které sportovec žije, je úplně jiná než realita venku.

Takže by se hodila doslova „aplikace na život“?

Přesně tak. To je přesně to, co chystáme.

Kdy se ve vás začala rodit myšlenka na Sportovce 2.0?

Na začátku letošního roku. Prošel jsem si velkými životními fackami a transformací. Vrátil jsem se zpátky ke své kariéře, zapsal si všechno na flipchart – co mi chybělo, co by mi tehdy pomohlo. Z toho vznikl nápad na platformu.

Máte už jasnější představu, co by měla platforma umět? Jaké jsou klíčové funkce?

Všechno je důležité, ale vypíchnul bych čtyři věci:

• Zábavné vzdělávání – aby sportovci doplnili věci, které jim chybí do běžného života.
• Psychická pomoc a závislosti – kluci často nevědí, kam se obrátit. My jim to chceme usnadnit, protože sami víme, čím si procházejí.
• Pracovní příležitosti – ukázat cestu, co dělat po kariéře, jak využít dovednosti ze sportu i v běžné práci.
• Podnikání a finance – aby kluci nepřicházeli o těžce vydělané peníze jen proto, že naletí někomu s pochybnou radou.

A k tomu rozhovory a podcasty s bývalými hráči, kteří už ten přechod zvládli.

Kde vidíte první milník? Kdy si řeknete: „Jo, tohle je ono“?

Až přijde tisková konference ke spuštění. To bude velký moment. Plán je rozjet projekt nejdřív v české lize a postupně rozšířit do zahraničí. Ten problém není jen český, je všude.

Plánujete spolupráci jen s kluby, nebo i s asociacemi?

Určitě s obojím. Už jsme jednali s Ligovou fotbalovou asociací, chceme mluvit i s FAČR. Do budoucna vidíme prostor i na úrovni UEFA nebo FIFA, téma duševního zdraví sportovců je celosvětové.

Jak jste se vlastně dostal k DAMI?

Přes známé z herního prostředí. Tomáš Zvelebil, se kterým řešíte další projekty, mě nasměroval. A jsem rád. Poprvé mám pocit, že svoje kontakty využívám na něco opravdu užitečného.

Co byste dnes řekl svému mladšímu já, kdybyste se s ním mohl potkat?

Dal bych mu facku. Řekl bych mu: „Brzdi a víc přemýšlej.“ Vím ale, že by to bylo těžké. Když máte všechno, co chcete, těžko se to ukočíruje. Mělo se s tím začít dřív, už v mládí.

Co byste doporučil každému, kdo právě „sleze z trávníku“ a neví, co dál?

Sport dělejte naplno. Ale když máte víc volného času, třeba kvůli zranění, najděte si něco, co vás baví a co se dá rozvíjet i po kariéře. Herní konzole, auta nebo oblečení to nejsou. Já lituju, že jsem nečetl, nevzdělával se aspoň půl hodiny denně. Ten čas by byl.

Co bude dál

Sportovec 2.0 je teprve na začátku. Stojíme u zrodu myšlenky, která může změnit život stovkám hráčů. Ať už jste sportovec, trenér, klub nebo někdo, kdo má vlastní projekt s velkým přesahem, možná právě teď je čas ho posunout z papíru do digitálu.